Stálý rozvrh

Změny rozvrhu

Bakaláři

Jídelníček

Přijímací řízení


První ročníky v H parku

Je ráno 4. září, první den školy a žáci prvních ročníků v doprovodu paní třídní učitelky Musilové a pana učitele Šedivého čekají před školou na autobus, který je odveze na adaptační kurz. Probíhá loučení s rodiči a poslední kontrola potřebného vybavení. Nějaké drobnosti chybí, dokonce dva spacáky, tak se rychle plánuje jejich doručení. A už jedeme směr Lednice do autokempu Apollo. Cesta byla v pohodě, navázaly se první nesmělé kontakty a teď stojíme u chatiček, ve kterých strávíme další dvě noci. Na otálení není čas, učitelé spěchají, všechny věci necháváme v jedné chatce a vezeme se do lanového centra H park u Břeclavi.

Tady nás vítají sympatičtí instruktoři, se kterými bude jistě radost trávit čas. Aktivity prvního dne nás donutily zapamatovat si jména všech ostatních a pomohly prolomit ledy v komunikaci. Nedočkavě čekáme na večeři, po které můžeme jít do lanového centra a projít si všechny lanové stezky, kolikrát kdo chce. Většina z nás zdolala alespoň ty jednodušší stezky. Začíná se stmívat. Rozdělení do čtyř chatek proběhlo tak nějak samovolně a všichni šli hned spát. Možná za to mohla i únava ze dne plného nových zážitků a nových kamarádů.

Ráno vstáváme zvědavi, co nás dnes čeká. Dobrá snídaně, krutá rozcvička a záludné hry, co nás nutí k přemýšlení, spolupráci, vzájemnému poznávání a objevování schopností svých i druhých. Společně jsme ale všechno zvládli na výbornou. Dali jsme dohromady i pár pravidel, která budou vyvěšena ve třídě. Běda, když je někdo poruší. Při večerním opékání špekáčků už se bavíme jako staří známí. Dneska se na lana do vrcholků stromů vydali skoro všichni, dokonce i naše třídní učitelka.

Třetí den ráno do batohů rychle hrneme špinavé a zpocené prádlo, uklízíme areál a spěcháme do H parku. Zase ta rozcvička! S instruktory si povídáme o soutěžích a hrách, co se nám líbilo, co nám šlo nebo nešlo a proč. Je jmenována třídní samospráva, na všechna místa se přihlásili dobrovolníci. Jen předseda a místopředseda třídy byli zvoleni demokratickým hlasováním.

Po obědě už musíme nasednout do autobusu, i když bychom tu rádi ještě zůstali. Unaveni, ale spokojeni uháníme ke Kloboukám. Někteří si povídají, někdo přemýšlí, někdo sleduje ubíhající krajinu za okny a obdivuje krásy té naší jižní Moravy. Všichni ale svorně doufáme, že v podobné pohodě a spolupráci se ponesou i další 4 roky, které budeme trávit spolu.